Pokud vám chybí komerční mapové řešení s dostatečným detailem map nebo se chystáte do míst, která nejsou vůbec pokryta dostupným navigačním softwarem, vytvořte si vlastní! Program OziExplorerCE už jsme dostatečně vychválili v minulém díle, ale zatím nevíme, jak do něj dostat to hlavní – podkladové mapy.
Mapy a souřadnicové systémy
Než začneme kalibrovat, musíme si sehnat mapu. Mapy se dají koupit přímo v digitální podobě, cena je přirozeně přímo úměrná velikosti a detailnosti pokrytého území. Levnější volbou bývá papírová mapa, navíc nějaká se vždy najde zastrčená v šuplíku. Naskenovaný obraz se kvalitou samozřejmě nevyrovná originální digitální mapě.
U map z české kotliny a okolí se setkáme většinou se dvěma souřadnicovými systémy, starším S-1942 nebo univerzálním WGS84. Drtivá většina GPS a mapového software pracují interně s WGS84. WGS84 je používán celosvětově a pracuje přímo s poledníky a rovnoběžkami. S-1942 vychází z vojenského systému zemí bývalé varšavské smlouvy, pracuje s kilometrovou pravoúhlou sítí a je definována po pásových oblastech širokých 6 stupňů délky. Elipsoid S-1942 se liší od vzorového WGS84 a je v OziExploreru předdefinován.
Kalibrace
Budeme potřebovat PC verzi OziExploreru a mapu ve formě obrazu. Není třeba být expertem na práci v OziExploreru, ale alespoň letmé seznámení s ovládáním programu by bylo vhodné. Nejprve otevřeme mapu pro kalibraci.
Na následujících obrázcích můžete vidět popsané souřadnicové systémy. První je mapa S-1942 s červeně vyznačenými hodnotami tohoto systému, zeleně je spíše informativní úhlové značení.
Mapa druhá má poledníkovou a rovnoběžkovou síť v systému WGS84.
V případě S-1942 zvolíme jako Map Datum S42 a Map projection Transverse Mercator. Dále je třeba otevřít Projection Setup a zadat údaje podle obrázku dole. Central Meridian udává střed pásma, pro většinu ČR je to 15. stupeň východní délky, takže pás zabírá 12. až 18. stupeň. Ostrava a část severovýchodní Moravy spadá už do dalšího pásu a jako Central Meridian bychom zadali 21, protože střed dalšího pásu je 21. stupeň. Scale Factor je 1 a odsazení východní délky False Easting nastavte na 3500000.
S WGS84 mapou máme práci ulehčenou, Map Datum nastavíme na WGS84 a Map projection na Latitude/Longitude.
Nyní je třeba zvolit několik kalibračních bodů. Pro zkalibrování potřebujeme minimálně 3 vhodně rozmístěné body; třeba v rozích mapy. U S-1942 map zadáváme souřadnice do User Grid pole v metrech, u WGS84 přímo hodnoty poledníků a rovnoběžek do pole Degrees&Mins (formát minut/sekund lze měnit v nastavení OziExploreru).
To hlavní máme za sebou, ale než začneme jásat nad úspěšně zkalibrovanou mapou, ověříme si, jestli se nám vše opravdu povedlo. K tomu slouží funkce zobrazení sítě; v menu Map vybereme položku Grid Line Setup. S-1942 síť zapneme v záložce Other Grid a WGS84 v Lat/Lon.
Pokud jste postupovali správně, měla by zobrazená síť splývat se sítí mapy, pokud takovou má. Častou chybou bývá špatné nastavení přepočtu hodnot User (S-1942) nebo UTM (WGS84), přepnutí je možné kliknutím levým tlačítkem na tuto položku.
Převod do OziExplorerCE formátu
Kalibrace mapy vytvoří soubor s příponou MAP, kde jsou uloženy kalibrační údaje. Abychom mohli zkalibrovanou mapu použít v PDA verzi, musíme ji převést na formát k tomu určený (v poslední verzi OZFX3). K převodu potřebujete utilitku Img2Ozf, která zpracuje a předfiltruje obraz do několika vrstev (více v minulém díle) a uloží či přímo nahraje do připojeného PDA převedené mapy. Několik zkalibrovaných map lze také spojit do jedné větší jednoduše s použitím utility MapMerge, ale za cenu menšího zkreslení (zkosení) obrazových dat kvůli sladění souřadnicové sítě všech slučovaných map.
Závěr
Kalibrace vlastních map není nic složitého, obzvlášť s mapami, které mají dostatek kalibračních informací. Přeji úspěšné převádění a pokud se snad nebude dařit nebo zvítězí lenost, zkuste se obrátit na zkušenější (pracovitější) uživatele třeba na diskuzním fóru, ale pozor na autorská práva výrobců map!
